Přestože Sord m5 nebyl až tak popularní jako například ZX Spectrum, vzniklo za jeho éry několik jeho klonů, které se pod různými názvy rozšířily mimo kontinent Japonska. Pojdme si je postupně představit.

🇯🇵

V Japonsku existovalo několik klonů m5ky.

TAKARA

Takara byla vlastně herní/hračkářská společnost vydávající hry nejen pro Sord, pro který vydala několik her v podobě ROM modulů. Cílem Takary evidentně bylo prezentovat m5 co by “herní konzoli” a oslovit tím širší masy.

Tento klon byl vydán v roce 1982, stejně jako klasická m5. V podstatě se liší názvem Takara od Takara Toys co., ltd. Viditelné změny byly víceméně kosmetické, modrá barva plastu klávesnice. Pak potisk pod víkem ゲームパソコン znamenající v překladu “herní počítač”, někdy pak i na víku nápis Game M5 personal computer system. Ze strany přepínač kanálu TV tuneru, ten však nebyl ojedinělý pouze u tohoto klonu, zdá se že byl přítomen všude, kde byla použita verze základní desky s revizí M5C-01.

Existovali 2 varianty balení, verze o 10 000 yenů dražší obsahovala 2 joypady, Basic-I, herní kazetu a stála 59800 yenů. Levnější varianta vyšla o rok později a již postrádala joypady. Obsahovala Basic-I, P-Editor, hry UFO a baseball, Synthetizer


M5 Pro

Tento klon byl představen v roce 1983. Prodával se pouze v Japonsku, takže jen se systémem NTSC. Cena byla stanovena na 39800 yenů. Verze Pro, jak by se mohlo z názvu zdát, není vylepšením m5, ale paradoxně jeho levnější verzí. Netuším na čem teda Sord ušetřil, poněvadž vybavení a funkčnost je totožná s m5.

Byla použita podobná základní deska jako u Takary, konkrétně M5C-1B. Ta je menší než M5C-02x, tuner byl umístěn u těchto revizí vedle PCB.

Vzhledově je model Pro celý bílý, až na část pod víkem, která je tmavě hnědá. Rovněž jako Takara, má na levé straně přepínač TV kanálu.


M5 Jr

Podobně jako předchozí klon i M5 Jr byl vydán v roce 1983. Tady šlo skutečně o model, který byl zjednodušenou verzí m5ky. Přišel o výstup na tiskárnu, audio a kompozitní výstup tzn. připojení bylo možné pouze přez televizi. Zdroj byl umístěn dovnitř počítače a konektory pro ovladače se přesunuli dopředu. Díky těmto úsporám, dostal Junior cenovku 29800 yenů. Základní deska je u tohoto modelu v revizi M2C-01A


Sanno

Předchozí klony M5 Pro a Jr se objevily v Japonsku také pod značkou Sanno Primary Computer. Model Jr nesl konkrétně označení SPC 84S. Zdá se, že se od Sordích protejšků funkčně nelišily. Informací o těchto modelech není na internetu mnoho.

Sanno Institut of Bussines Administration (産業能率大学) někdy nazývaný SANNO Institute of Management, je privátní univerzita založená v roce 1979 v Isehaře v prefektuře Kanagawa v Japonsku. Skládala se ze dvou divizí, akademické a podnikatelské. Účelem podnikatelské divize bylo vzdělávat a poskytovat poradenství pro obchodníky a zavádět počítače do škol.

Sanno později vydalo také několik MSX počítačů.



🇰🇷

Nyní se přesuneme do Jižní Koreji

Goldstar FC-150

Ačkoliv byla FC-150 prohlašována za originální produkt, bylo zřejmé, že se jedná o repliku m5. Byl to asi nejrozšířenější klon m5ky v Koreji. FC je zkratkou Family Computer (rodinný počítač), což se zkráceně zapisovalo jako FAMICOM. Naneštěstí pro Goldstar (nyní LG) Nintendo pojmenovalo i své produkty FAMICOM, což trošku korejský počítač poškodilo. Když byl v prosinci 1983 FC-150 představen, propůjčil kreslíř Ko Woo-young svoji tvář v reklamáchna FC-150.

Přestože uvnitř stroje byla použita základní deska o přibližně stejné velikosti jako v m5, velikost FC-150 je značně větší, přičemž vnitřek nebyl využit. Hardwarově FC-150 zcela odpovídá m5. Taktéž programová výbava byla shodná se Sordem. Podle některých zdrojů byly kartridže kompatabilní, podle jiných ne. Je ale evidentní, že kartridže z Goldstaru díky absenci prohlubně nepůjdou(v obalu) zasunout do slotu m5. Obráceně to však také nepůjde, neboť originál Goldstar cartridge mají skosený levý zadní bok. Cena tehdy byla 266200 wonů včetně BASIC-I.

Zde je kopie manuálu Praktická technika rozhraní. Pakliže korejština není vaše hobby, zkuste si obrázky přeložit pomocí této stránky https://translate.yandex.com/ocr. Funguje překvapivě dobře.


Tommycom

Dalším zástupcem je TOMMYCOM z dílny Koryo Systems, pobočka společnosti Korea Pharmaceuticals (nyní Hanwha), která byla v roce 1980 certifikovaným distributorem IBM. Byl označován také jako KSYS-800.

Vzhledově počítač ničím nepřipomíná m5. Klávesnice není gumová, spacebar již má umístěn jako současné klávesnice. Slot na kartridže má z pravé strany a hlavně není kompatibilní, protože má jen 44 pinů. Zajímavostí je, že počítač, narozdíl od ostatních klonů, neobsahuje zákaznický čip GA015, a je řešen standardními obvody.

Romset dostupný na tomto počítači byl stejný s ostatnímy klony.


Samsung SPC-500

Posledním klonem z Koreji je SPC-500 společnosti Samsung. Přestože jde o produkt Samsungu, informací o tomto zařízení je jak šafránu. Nikde jsem neobjevil obrázky tohoto počítače ze všech stran. Nejvíce je dostupných reklamních letáků. Z těch lze vyčíst doporučenou cenu 238000 wonů. Počítač vydali někdy kolem roku 1983-84 po SPC-1000, který Samsung vydal jako svůj první počítač.

Z létáků se dále dozvíme, že v základu tento stroj má 16kb RAM! A že ROM slot používá 50 pinový konektor, další nekompatabilita. Ostatní parametry odpovídají m5.



🇺🇸

SOCIUS

V USA se Sord m5 prodával pod jménem Socius m5 za 200$. Více informací se nepodařilo získat.



🇬🇧

Naší pouť zakončíme v Evropě.

CGL

Posledním klonem je CGL, pojmenovaný po Computer Games Ltd. což byl londýnský distributor, který kromě m5ky dovážel do Evropy také kapesní LCD hry. V UK se prodával za £195.00 společne s BASIC-I, což bylo více než za ZX Spectrum, které tehdy stálo £149.99. Sord to vůbec něměl lehké v již tak přesaturovaném trhu s počítači, jehož softwarová výbava nebyla až tak bohatá jako u konkurentů. (snad i proto) CGL nabízela i “Starter Pack”, který zahrnoval tyto komponenty.

  • m5
  • kazeťák
  • Basic-I
  • Basic-G i s manuálem
  • manuál a uživatelskou příručku
  • zdroj
  • všechny potřebné kabely

V září 1983 se CGL M5 prodával za 150 liber (ekvivalent 510 liber v roce 2022) a obsadil v žebříčku Top Twenty časopisu Personal Computer News 19. místo. Číslo 1 v té době byl Sinclair Spectrum, za £ 99 (£ 340). Tato cena znamenala slevu 45 liber oproti předchozí ceně 195 liber (650 liber), i když se původně zamýšlelo prodávat za pouhých 100 liber. Sord nebyl jediný, kdo musel držet krok s divokými cenovými válkami zuřícími během druhé poloviny roku 1983. CGL byl alespoň velkorysý k majitelům stávajících strojů – pokud majitel předložil doklad o koupi prodejci Sord, obdržel bezplatnou kopii jazyka BASIC G v hodnotě £35

Vzhledově se CGL lišil pouze barevnou kombinací, která nebyla tak pestrobarevná jako klasická m5. CGL zvolila světle šedou s kombinací tmavě šedo modré klávesnice. Na odklopném víku vynikalo velké M5 a nad klávesnicí CGL HOME COMPUTER.

Software for the CGL M5.pdf

Obrázky a informace byly použity z těchto zdrojů, za což autorům vřele děkuji. Můj text je jakýmsi kompilátem informací, které jsem nalezl. Pakliže někdo ví něco, co zde uvedeno není, zanechte prosím komentář, rád to zde doplním. Díky.