![\"\"](\"\/\/dlabi.cz\/data\/imgs\/sord.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\nWe all started with computers somehow, someone forced someone with enthusiasm. I can say that I fell for them as a boy and since I was born at '80, I started with 8 bits as there was nothing else. My brother and I longed for the ZX Spectrum, but Santa gave us unknown to us at the time Sord M5<\/a> p\u016fvodem z Japonska. P\u0159esto\u017ee se Sord prod\u00e1val tehdy jen v Tuzexu nebo v bazarech, uk\u00e1zalo se \u017ee nebyl v tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku a\u017e tak nezn\u00e1m\u00fd po\u010d\u00edta\u010d. Dokonce existoval i klub Sordist\u016f veden pod Svazarmem 602 , kter\u00fd \u010d\u00edtal des\u00edtky \u010dlen\u016f. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich dok\u00e1zali vylep\u0161ovat Sord\u00edka nap\u0159. o zv\u00fd\u0161en\u00ed RAMKY na 64kB (v z\u00e1kladu m\u011bl Sord 4kB), RAMdisk, vytvo\u0159ili tehdy u 8bit\u016f vz\u00e1cn\u00fd \u0159adi\u010d 3,5″ floppy mechaniky a p\u0159evedli spousty her z p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho syst\u00e9mu MSX nebo naprogramovali emul\u00e1tor her ze ZX Spectra. Mimo t\u011bchto aktivit vznikal n\u00edzkon\u00e1kladov\u00fd ti\u0161t\u011bn\u00fd klubov\u00fd skoro mes\u00ed\u010dn\u00edk, zdroj velmi cenn\u00fdch informac\u00ed. Proto\u017ee jsem objevil podobn\u00fd blog<\/a> I will only publish the missing numbers here. As I do not have permission to publish these documents and therefore, if it would bother the authors, I will remove them immediately. But I think it would be an eternal pity let their efforts fade into the abyss of history. At least for me, the Sord M5 was and remained a matter of the heart, and I doubt I'll ever sell it to anyone.<\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n Citace z dnes ji\u017e neexistuj\u00edc\u00edch str\u00e1nek Mudr. Jana P. Naidra…..<\/p>\n\n\n\n Historie po\u010d\u00edta\u010de SORD m5<\/span><\/strong><\/p>\n\n\n\n Firmu SORD Computer Systems Inc. zalo\u017eil pan Takayoshi Shiina v roce 1970. Jm\u00e9no tvo\u0159\u00ed zkratku slov SOftware a haRDware. Z\u00e1kladn\u00ed kapit\u00e1l firmy byl 2000 dolar\u016f a v roce 1970 m\u011bla 2 zam\u011bstnance, toti\u017e pana Shiinu a jeho maminku. Hlavn\u00edm c\u00edlem zakladatele bylo d\u00e1t v\u00fdkon po\u010d\u00edta\u010d\u016f k dispozici \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti. V roce 1974 uvedla firma na trh \u0159adu mikropo\u010d\u00edta\u010d\u016f SMP80\/X, kter\u00e9 prod\u00e1vala za desetinu b\u011b\u017en\u00e9 ceny. V roce 1978 byla uvedena \u0159ada M100, v roce 1979 \u0159ada M 223 a v roce 1982 \u0159ada M343, prvn\u00ed verze M5 a dal\u0161\u00ed v\u00fdrobky. Firma velmi rychle rostla a v roce 1983 m\u011bla 510 zam\u011bstnanc\u016f, obrat 85 milion\u016f dolar\u016f, spr\u00e1vn\u00ed budovy v Tokyu a Chib\u011b, n\u011bkolik tov\u00e1ren v Japonsku a tak\u00e9 v Singapuru, \u010c\u00edn\u011b, na Nov\u00e9m Z\u00e9landu a v Irsku. Jej\u00ed po\u010d\u00edta\u010de pou\u017e\u00edvaly renomovan\u00e9 spole\u010dnosti jako nap\u0159. Canon, Fujitsu, Hitachi, Honda, Sony a dal\u0161\u00ed. Pod\u00edl firmy na japonsk\u00e9m trhu byl druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed za firmou NEC a tvo\u0159il v\u00edce ne\u017e\u00a013%. V roce 1985 byla firma prod\u00e1na za podivn\u00fdch okolnost\u00ed<\/a> spole\u010dnosti Toshiba a jm\u00e9no bylo upraveno na SORD Computer Corporation. Ceny v tuzexov\u00fdch bonech (m\u011bly hodnotu p\u0159ibli\u017en\u011b 5,- K\u010ds):<\/p>\n\n\n\n Servisn\u00edm zaji\u0161t\u011bn\u00edm bylo pov\u011b\u0159eno Dru\u017estvo mechanik\u016f kancel\u00e1\u0159sk\u00fdch stroj\u016f Praha. N\u00e1vody k pou\u017eit\u00ed v \u010de\u0161tin\u011b sestavili \u010dlenov\u00e9 602. ZO Svazarmu. V krabici s po\u010d\u00edta\u010dem na\u0161el ka\u017ed\u00fd majitel tak\u00e9 nab\u00eddku st\u00e1t se \u010dlenem Klubu u\u017eivatel\u016f osobn\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f (KUOP) 602. ZO Svazarmu. Tato organizace po\u0159\u00e1dala sch\u016fzky \u010dlen\u016f s odborn\u00fdm programem a velmi rozvinut\u00e1 byla p\u0159edev\u0161\u00edm burza program\u016f, kdy si \u010dlenov\u00e9 zdarma vym\u011b\u0148ovali sv\u00e1 d\u00edla. Byla sestavena tak\u00e9 klubov\u00e1 knihovna program\u016f rozd\u011blen\u00e1 do t\u00e9matick\u00fdch blok\u016f a \u010dlenov\u00e9 klubu dostali ti\u0161t\u011bn\u00fd materi\u00e1l se stru\u010dn\u00fdm popisem jednotliv\u00fdch program\u016f. Postupn\u011b se objevila i sch\u00e9mata zapojen\u00ed, pr\u016fb\u011bhu sign\u00e1l\u016f atd. N\u011bkte\u0159\u00ed u\u017eivatel\u00e9 za n\u011bjak\u00fd \u010das poc\u00edtili nedostatek opera\u010dn\u00ed pam\u011bti a tak\u00e9 pr\u00e1ce s magnetofonem jako perifern\u00edm pam\u011b\u0165ov\u00fdm m\u00e9diem byla velmi zdlouhav\u00e1. Objevily se proto p\u0159estavby po\u010d\u00edta\u010de s c\u00edlem zv\u011bt\u0161it RAM a p\u0159ipojit disketovou jednotku. Firma SORD Computer Corporation vyr\u00e1b\u011bla\u00a0 floppy diskovou jednotku FD-5 o velikosti 3″ a kapacit\u011b 2x 160 KB (disketa je oboustrann\u00e1, ale hlavi\u010dka je v mechanice jen jedna, pro manipulaci s opa\u010dnou stranou diskety se musela ru\u010dn\u011b oto\u010dit). Firma Intersim m\u011bla k dispozici vzorek, ale k dovozu do \u010ceskoslovenska bohu\u017eel nedo\u0161lo.<\/p> V dob\u011b, kdy se SORD m5 za\u010dal dov\u00e1\u017eet, byl u\u017e mezi \u010deskoslovensk\u00fdmi p\u0159\u00edznivci v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky roz\u0161\u00ed\u0159en p\u0159edev\u0161\u00edm osmibitov\u00fd po\u010d\u00edta\u010d Sinclair ZX81, kter\u00fd byl postupn\u011b nahrazov\u00e1n po\u010d\u00edta\u010dem Sinclair ZX Spectrum. Tyto po\u010d\u00edta\u010de byly dov\u00e1\u017eeny individu\u00e1ln\u011b ze zahrani\u010d\u00ed. Kdy\u017e provedla Mikrob\u00e1ze (spole\u010dn\u00e1 slu\u017eba Amat\u00e9rsk\u00e9ho Radia a 602. ZO Svazarmu pro u\u017eivatele mikropo\u010d\u00edta\u010d\u016f) v roce 1985 anketu mezi odb\u011brateli zpravodaje, bylo mezi nimi 50% majitel\u016f ZX Spectrum, 21% vlastnilo ZX81 a 13% SORD m5. Ve srovn\u00e1n\u00ed se Spectrem m\u011bl SORD m5 n\u011bkolik v\u00fdhod. Byl vybaven v\u00edce programovac\u00edmi jazyky. Basic-I byl sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1kladn\u00ed dod\u00e1vky a byl ur\u010den pro za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edky. Basic-F byl zam\u011b\u0159en p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u011bdeckotechnick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty a Basic-G na programov\u00e1n\u00ed her a grafiky. Zaj\u00edmav\u00fd byl FALC, kter\u00fd byl vlastn\u011b tabulkov\u00fdm procesorem a datov\u00e9 v\u00fdstupy z n\u011bj se daly d\u00e1le zpracov\u00e1vat Basicem F i G. Pro tvorbu obrazu a zvuku byl po\u010d\u00edta\u010d vybaven samostatn\u00fdmi gener\u00e1tory. Grafick\u00fd v\u00fdstup bylo mo\u017en\u00e9 zobrazovat na dvou nez\u00e1visl\u00fdch obrazovk\u00e1ch nastaven\u00fdch do jednoho ze \u010dty\u0159 grafick\u00fdch re\u017eim\u016f. P\u0159i \u0159\u00edzen\u00ed \u010dinnosti SORD m5 se vyu\u017e\u00edval re\u017eim p\u0159eru\u0161en\u00ed, kter\u00fd byl dostupn\u00fd i pomoc\u00ed p\u0159\u00edkaz\u016f Basic F a G.\u00a0 Velkou p\u0159ednost\u00ed byla celoobrazovkov\u00e1 editace zdrojov\u00e9ho textu programu v t\u00e9 dob\u011b nedostupn\u00e1 na \u017e\u00e1dn\u00e9m podobn\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di. Jedinou nev\u00fdhodou byla mal\u00e1 nab\u00eddka program\u016f, ale ta vedla ke zv\u00fd\u0161en\u00e9mu \u00fasil\u00ed nad\u0161en\u00fdch amat\u00e9rsk\u00fdch i profesion\u00e1ln\u00edch program\u00e1tor\u016f a ji\u017e za n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po zah\u00e1jen\u00ed prodeje po\u010d\u00edta\u010de jsme si z klubov\u00fdch sch\u016fzek odn\u00e1\u0161eli pln\u00e9 kazety program\u016f. Bylo to obdob\u00ed nad\u0161en\u00e9ho amat\u00e9rsk\u00e9ho programov\u00e1n\u00ed. Na anketn\u00ed ot\u00e1zku Mikrob\u00e1ze „Programov\u00e1n\u00ed mne zaj\u00edm\u00e1“ odpov\u011bd\u011blo 52% „intenzivn\u011b“ a 48% „st\u0159edn\u011b intenzivn\u011b“. Z v\u00fdsledk\u016f vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee snad v\u0161ichni majitel\u00e9 mikropo\u010d\u00edta\u010d\u016f programovali. Na ot\u00e1zku o zp\u016fsobu z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed program\u016f odpov\u011bd\u011blo 98,5%, \u017ee je vym\u011b\u0148uje a 0,1% kupuje. Tak se stalo, \u017ee koncem roku 1988 se po\u010det program\u016f pro SORD m5 v klubov\u00e9 knihovn\u011b KUOP bl\u00ed\u017eil tis\u00edcovce.<\/p> Tvo\u0159ivost bylo pot\u0159eba zapojit nejen p\u0159i tvorb\u011b program\u016f, ale tak\u00e9 p\u0159i obstar\u00e1v\u00e1n\u00ed hardwarov\u00fdch komponent. Konektory, kter\u00e9 nebylo mo\u017eno koupit, jsme si vyr\u00e1b\u011bli amat\u00e9rsky. Zde jsou citace z \u010desk\u00e9 verze n\u00e1vodu pro Basic-I:<\/p> „P\u0159ipojen\u00ed tisk\u00e1rny: …. Je nutno si upravit konektor FRB jednoduch\u00fdmzp\u016fsobem:<\/p><\/blockquote>\n\n\n\n Dnes v\u00edme, \u017ee to je stejn\u00fd ploch\u00fd 16-ti pinov\u00fd konektor, kter\u00fdm se p\u0159ipojuje v PC rozhran\u00ed gameportu.<\/p> „… konektory pro p\u0159ipojen\u00ed ovlada\u010d\u016f…. Pou\u017eit\u00e9 konektory nejsou v \u010cSSR k sehn\u00e1n\u00ed. Je mo\u017eno si je amat\u00e9rsky ud\u011blat s celkem slu\u0161n\u00fdm v\u00fdsledkem. Sta\u010d\u00ed k tomu n\u011bkolik dr\u00e1tk\u016f od norm\u00e1ln\u00edch miniaturn\u00edch odpor\u016f, tvrd\u00fd a m\u011bkk\u00fd pap\u00edr a \u0161ikovn\u00e9 ruce.“<\/p> Dnes bychom pou\u017eili konektor PS\/2.<\/p> \u00dasm\u011bv a nostalgickou vzpom\u00ednku vzbuzuje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed citace z n\u00e1vodu na stavbu modulu 64 KB pam\u011bti uve\u0159ejn\u011bn\u00e9ho v technick\u00e9m zpravodaji Sord+Amstrad 602:<\/p> “ … pam\u011b\u0165ov\u00e9 obvody 4464 (64K\/4 bit) je mo\u017eno zakoupit nap\u0159. v Budape\u0161ti na adrese: …“<\/p><\/blockquote>","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Ka\u017ed\u00fd jsme s po\u010d\u00edta\u010di n\u011bjak za\u010d\u00ednali, n\u011bkdo z donucen\u00ed n\u011bkdo s nad\u0161en\u00edm. J\u00e1 m\u016f\u017eu \u0159\u00edct \u017ee sem jim propadl u\u017e jako kluk a jeliko\u017e se \u0159ad\u00edm mezi Hus\u00e1kovi d\u011bti, tak jsem za\u010d\u00ednal na 8bitech, nic jin\u00e9ho krom\u011b kalkula\u010dky nebylo. S br\u00e1chou jsme stra\u0161ne tou\u017eili po ZX Spectru, ale Je\u017e\u00ed\u0161ek n\u00e1m nad\u011blil pro n\u00e1s tehdy neznam\u00fd… <\/p>\n![\"\"](\"\/\/dlabi.cz\/data\/imgs\/90.02.jpg\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/dlabi.cz\/data\/imgs\/90.03.jpg\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/dlabi.cz\/data\/imgs\/90.04.jpg\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/man1.JPG\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/man2.JPG\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/man3.JPG\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/msxloading.JPG\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/msx.JPG\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/64kbi.JPG\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/cart.JPG\")
<\/a>![\"\"](\"\/\/www.dlabi.cz\/data\/imgs\/excelent.JPG\")
<\/a>
\n\n\n\n
Krom\u011b v\u00fdroby hardwaru se firma zam\u011b\u0159ila tak\u00e9 na v\u00fdvoj programov\u00e9ho vybaven\u00ed. V roce 1980 uvedla na trh sv\u016fj jazyk PIPS (Pan Information Processing System), kter\u00fd umo\u017enil laik\u016fm zad\u00e1vat p\u0159\u00edkazy pro pr\u00e1ci s daty. Zjednodu\u0161en\u00e1 verze FALC byla p\u0159izp\u016fsobena pro vyu\u017eit\u00ed d\u011btmi na po\u010d\u00edta\u010di M5. Firma vyvinula diskov\u00fd opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m RMDOS, m\u011bla vlastn\u00ed verze Cobolu, Fortranu, USCD Pascalu a 11 verz\u00ed Basicu. Zaj\u00edmav\u00fd byl tak\u00e9 B-GRAPH (business graphics) pro tvorbu obchodn\u00ed grafiky a PCAD (personal CAD) pro konstruk\u010dn\u00ed pr\u00e1ce.
Po\u010d\u00edta\u010d SORD m5, kter\u00fd se objevil u n\u00e1s, byl vyroben v roce 1983 v Irsku. Do \u010ceskoslovenska ho dovezla firma Intersim a.s. Poprv\u00e9 bylo mo\u017eno si po\u010d\u00edta\u010d prohl\u00e9dnout na veletrhu spot\u0159ebn\u00edho zbo\u017e\u00ed na ja\u0159e 1984. V zim\u011b se za\u010dal prod\u00e1vat v PZO Tuzex v Praze, Bratislav\u011b, Brn\u011b, Ko\u0161ic\u00edch, Pie\u0161\u0165anech a Jihlav\u011b. Byl prvn\u00edm po\u010d\u00edta\u010dem oficieln\u011b prod\u00e1van\u00fdm na \u010deskoslovensk\u00e9m trhu. Zpo\u010d\u00e1tku byl dod\u00e1v\u00e1n jen v z\u00e1kladn\u00ed konfiguraci s Basicem-I a pozd\u011bji byly dovezeny i Basic-F, Basic-G, FALC, p\u0159\u00eddavn\u00e1 pam\u011b\u0165 EM-5 a p\u00e1kov\u00e9 ovlada\u010de. V prodeji bylo tak\u00e9 n\u011bkolik origin\u00e1ln\u00edch her v pam\u011b\u0165ov\u00fdch modulech.<\/p><\/blockquote>\n\n\n\npo\u010d\u00edta\u010d SORD m5<\/td> 1600<\/td><\/tr> EM-5 (modul roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed pam\u011bti)<\/td> 860<\/td><\/tr> Basic-F (programovac\u00ed jazyk)<\/td> 450<\/td><\/tr> Basic-G (programovac\u00ed jazyk)<\/td> 210<\/td><\/tr> FALC (tabulkov\u00fd procesor)<\/td> 210<\/td><\/tr> p\u00e1r p\u00e1kov\u00fdch ovlada\u010d\u016f (joystick)<\/td> 190<\/td><\/tr> Monitor Handling Manual (popis monitoru ROM)<\/td> 180<\/td><\/tr> datov\u00fd z\u00e1znamn\u00edk Panasonic RQ8100<\/td> 380<\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n\n\n\n