- 4 -

Pokud je hledany retezec nalezen, zobrazi se stranka textu, ve
ktere se tento retezec nachazi a cursor bude nastaven za po-
sledni znak retezce. Poku neni retezec nalezen, editor ohlasi:
      not found: retezec

Prikaz _FIND:
Tento prikaz je shodny s drive popsanym prikazem find, pouze
s tim rozdilem, ze prohledava text vlevo od pozice cursoru.

Prikaz REPLACE:
Slouzi k nahrazeni puvodniho textoveho retezce novyn. Vstup
do prikazu se provede stiskem R, po nemz nasleduje puvodni
textovy retezec. Stisk CTRL-Q ukonci jeho vstup a editor oce-
kava vstup noveho retece. Prikaz REPLACE, stejne jako find
ponechava platny stary udaj tak dlouho, dokud neni prepsan
novou hodnotou retezce. Buffer vyhledavaneho retezce je spolec-
ny pro replace i find.

Prikaz ?REPLACE:
Pracuje stejne jako REPLACE, pouze s tim rozdilem, ze po na-
lezeni retezce vypise:
        ok to replace? [y or n]
a editor ceka na souhlas k zamene.

Prikaz TAG:
Tento prikaz se voli stiskem T a slouzi ke specifikaci libo-
volneho mista v souboru; tato specifikace je pozdeji vyuzitelna
prikazem JUMP.
 Po vstupu do prikazu TAG editor vypise nabidku:
  A-tag   B-tag    C-tag    D-tag
 Volbou jednoho ze ctyr jmen A...D je nastavena prislusna za-
 razka a prikaz navraci rizeni do hlavni urovne.

Prikaz JUMP:
Slouzi k rychlemu nastaveni cursoru na specifikovane misto
textu. Vstup do prikazu JUMP se provede stisem J. Nasleduje
nabidka:
Start  End  Line  Position  A-tag  B-tag  C-tag  D-tag

Start     - nastavi cursor na pocatek textoveho souboru
End       - nastavi cursor na konec textoveho souboru
Line      - ocekava vstup dekadickeho cisla s vyznamem porado-
            veho cisla radku, na ktery ma byt cursor nastaven.
            Prvni radek souboru ma cislo 1. Hlaseni:
                line:
Position  - position ocekava vstup dekadickeho cisla s vyznamem
            cisla sloupce. Hlaseni:
                columm:
A-tag     -
B-tag     -
C-tag     -
D-tag     -nastavi cursor na zarazku specifikovanou prikazem TAG

Prikaz BLOCK:
Vstup do prikazu BLOCK je zajisten stiskem B.Tento prikaz slouzi
k vymezeni casti textu, ktera ma byt vymazana, presunuta, nebo
kopirovana v zavislosti na zvolenem podprikazu. Po vstupu do
BLOCK prikazu se pocatek bloku automaticky oznaci znakem alt-mo-
de. Velikost bloku je mozne definovat nastavenim cursoru na

                              - 5 -

pozadovanou cast textu. Zvoli se nektery z podprikazu:
Buffer   Delete   Find   -find   Jump   Put

Buffer  - kopiruje vymezenou cast textu do block bufferu
Delete  - vymaze vymezenou cast a umisti ji do block bufferu
Find,-fnd a Jump pracuji stejne jako v hlavni prikazove urovni
Put     - kopiruje cast v block bufferu do vnejsiho souboru
Vymezeni velikosti bloku je mozne provadet v obou smerech od
pozice
znaku pocatku bloku, tedy nahoru i dolu.
Blok buffer nema pevny rozmer a jeho velikost se dynamicky meni
podle okamzitych potreb prikazu BLOCK. Vyhrazuje se v dosud ne-
vyuzite casti hlavniho textoveho bufferu.
Obsah block bufferu zustava nezmenen, dokud neni proveden
novy prikaz BLOCK, nebo DELETE.

Prikaz DELETE:
Voli se stiskem D. Prikaz DELETE pracuje stejne jako BLOCK
prikaz. Nabidka i podprikazy jsou zcela identicke.

Prikaz GET:
Prikaz GET se provadi po stisku G. Obnovuje obsah block bufferu
na pozici cursoru, nebo cte na tuto pozici obsah specifikovaneho
souboru. Po vstupu do prikazu GET bude vypsano:
         Input file:
Jestlize bude stisknuta klavesa CTRL-Q, na pozici cursoru vy-
stoupi obsah block bufferu. V pripade , ze stisku STRL-Q pred-
chazel vstup identifikace souboru, bude pred pozici souboru
umisten text ze specifikovaneho souboru.

Prikaz VIEW:
Prikaz VIEW se vyvola stiskem CTRL-U. Tento prikaz prepisuje
obsah displeje tak, ze posune radek s cursorem na 1.pozici
zobrazeni.

Prikaz AGAIN:
Po stisku A provede prikaz AGAIN zopakovani predchazejiciho
prikazu. Jestlize byl predchazejici prikaz REPLACE, ?REPLACE,
FND, nebo -FIND, bude prislusny prikaz zopakovan se stejnymi
argumenty.

Prikaz SET:
Stiskem S se aktivuje prikaz SET, ktery vypise nasledujici na-
bidku:
Autocr   Case   Indent   Tabs

Hlaseni podprikazu utocr:
        insert cr,lf automatically? [y or n]
Pokud je zvoleno y, bude se do textu automaticky vkladat
<cr>, a o pri pokusu vlozit znak do toho sloupce, ve kterem
byl cursor v okamziku vyvolani prikazu SET/Autocr. Pritom
vsak bude text delen na cela slova.
Nasledujici sekvence prikazu nam napr. zajisti, ze zadny
textovy radek nepresahne svoji delkou 80 znaku:
<CTRL-Q>JP80<CTRL-Q>SAY

                              - 6 -

Hlaseni podprikazu Case:
        ignore case of Find target? [y or n]
Pokud je zvoleno y, bude prikaz FIND vyhledavat retezce bez
ohledu na velka, nebo mala pismena
Napr. pri zadani retezce aAb budou vyhledany: AAB, aAb, aaB...
Pokud vsak je zvoleno n, prikaz FIND vyhleda pouze retezce,
ktere jsou naprosto shodne se zadanym retezcem.

Hlaseni podprikazu Indent:
        automatically indent during insertion? [y or n]
Pokud je zvoleno y, vklada v modu insert prikaz RETURN za znak
cr stejny pocet mezer, jaky je na predchazejicim radku. Toho
lze vyuzit pri psani zdrojovych textu pro strukturovane progra-
movaci jazyky, jako napr. PL/M, nebo Pascal. Z prazdnych radku
bude editor mezery automaticky vymazavat.

Hlaseni podprikazu Tabs:
        Tabs:
Prikaz ocekava novou hodnotu tabelatoru v intervalu 2...127.
Zadni se ukonci stiskem CTRL-Q. Pokud nebyla zvolena zadna hod-
nota, CTRL-Q aktualizuje implicitne hodnotu 8.

Prikaz HEX:
Po stisku H je zobrazena nabidka:
Input    Output
Hlaseni podprikazu Input:
        Hex value:
Prectenou hodnotu ulozi na pozici cursoru. Prikaz ocekava
vstup hodnot po dvojicich hexadecimalnich digitu bez ukonceni
prikazem H.
Napr. 61   / vezme jako 61H tedy: a/
      Zadani vice hodnot s predchozim nastaenim citace na hodno-
      tu 5:
         Hex value:4142434445
            / do textoveho souboru ulozi: ABCDE /
Pri stisku O vypise editor hexadecimalni reprezentaci znaku,
ktery se nachazi pod cursorem.
Pokud prikazu H predchazelo nastaveni citace, bude mit jeho
hodnota vyznam poctu bytu, ktere se zobrazi v hexadecimalni re-
prezentaci. Soucasne muze byt zobrazeno max. 10 bytu. Pokud
byl pozadovan vetsi pocet opakovani, bude vypsano hlaseni:
          hit space to continue
Po kazdem stisku mezery se zobrazi dalsich 10 bytu, az do vycer-
pani pozadovaneho poctu opakovani.

Prikaz QUIT:
Do prikazu QUIT se vstupuje stiskem Q. Je vypsana nabidka:
Exit    Init   Write
Podprikaz Exit:
Navraci rizeni operacnimu systemu.
Podprikaz Init:
Pouziva se ke znovuspusteni editoru bez navratu do operacniho
systemu.
Hlaseni podrikazu Init bude:
        all changes lost? [y or n]
Podprikaz Write:
Uklada soubor do vnejsi pameti bez navratu do operacniho syste-
mu. Ocekava identifikaci vystupniho souboru.

                              - 7 -
MAKRA:

Makro je libovolna posloupnost prikazu text editoru, kterou lze
pojmenovat a umistit do souboru.
Typicke uziti maker je pro dlouhe, casto se opakujici sekvence
prikazu, nebo ASCII znaku, ktere maji byt ulozeny do textoveho
souboru. Pouziti maker zvysuje efektivnost prace s textovym
editorem a snizuje pravdepodobnost vyskytu chyb.

Prikaz MACRO:
Do prikazu MACRO se vstupuje stiskem M. Tento prikaz slouzi
k definici maker a k vypisu seznamu definovanych maker. Definici
makra je mozne provest dvojim zpusobem: pouzitim podprikazu
Create, nebo primo zapsanim makra do souboru pomoci podprikazu
Insert a Get.

Po vstupu do prikazu MACRO bude vypsana nabidka:
Create   Get   Insert   List   Save

Hlaseni podprikazu Create:
        Macro name:
Jmeno makra muze byt tvoreno jednim znakem. Zadani jmena se
ukonci stiskem CTRL-Q. Po zadani jmena s zobrazi hlaseni:
        Macro
a editor se vrati do hlavni prikazove urovne. Od tohoto okamziku
budou veskere prikazy prijate editorem nejen provadeny, ale take
ukladany jako obsah prave definovaneho makra. Definice makra mu-
ze byt kdykoliv ukoncena zopakovanim prikazu MACRO.
Pro makro je k dispizici 460 bytu pameti. Prekroceni tohoto li-
mitu ukonci definici makra a zpusobi chybove hlaseni:
       no more room for macros

Podprikaz Get:
Prikaz Get je urcen k nacteni maker ulozenych v makro-forme
v textovem souboru.

Podrikaz Insert:
Tento podprikaz slouzi k ulozeni definice makra do textoveho
souboru. Od okamziku vstupu do prikazu Insert az po jeho
ukonceni budou jednotlive prikazy makrodefinice ukladany
na okamzitou pozici cursoru do textoveho bufferu.
Insert mod se ukonci stiskem CTRL-C.

Podprikaz List:
Po stisku L budou nad radkem hlaseni vypsana jmena vsech defi-
novanych maker. Pokud pocet dosud definovanych maker neumoznuje
jejich soucasne zobrazeni, bude vypsana pouze cast jmen spolu
s hlasenim:
        hit space to continue
a zbyvajici cast jmen bude zobrazena po stisku mezery.

Podprikaz Save:
Uklada do textoveho souboru speifikovane makro v makro-forme.
Hlaseni:
        Macro name:
Po zvolei jmena makra ukonceneho CTRL-Q se obsah makra vlozi
na pozici cursoru do textoveho buffeu v makro-forme.

                              - 8 -

Prikaz EXECUTE:
Po stisknuti E ocekava prikaz EXECUTE jmeno makra, ktere ma byt
provedeno. Prislusne makro se zacne vykonavat okamzite po ukon-
cen zadani jmena. Pokud neni makro prislusneho jmena definovano,
bude zobrazeno hlaseni:
         No such macro
Makro je mozne vyvolat i bez uziti prikazu EXECUTE v pripade ,
ze jmeno makra nekoliduje s zadnym prikazem hlavni nabidky
a hex hodnota jeho jmena je z intervalu <' '...'Z'>.
Makra lze pri volani vnorovat az do urovne 14. Vnoreni pri defi-
nici neni umozneno Z maximalniho vnoreni makra plyne take
nejvyssi pripustna odnota citace nastaveneho pred vyvolanim
makra, tj. max 14. Vyssi hodnota zpusobi preteceni vnoreni.

MACRO FILE:
Macro file muze obsahovat posloupnost prikazu zapsanych v makro-
forme. To je forma, ktera jednotlivym prikazum prirazuje nasle-
dujici reprezentaci ridicich znaku a kodu:

jmeno:          reprezentace:                 kod:

\BR             CTRL-Q                        18H
\CU             UP                            19H
\CD             DOWN                          1AH
\CR             RIGHT                         18H
\CL             LEFT                          08H
\CH             HOME                          0CH
\XA             DELETE RIGHT                  01H
\XF             DELETE CHAR                   1DH
\XZ             DELETE LINE                   1EH
\NL             RETURN                        0DH
\RB             RUBOUT                        7fH
\IC             INSERT CHAR                   1CH
\IL             INSERT LINE                   0BH
\0hex           Hexadecimalni hodnota znaku     -
\EM             Konec makro definice            -
U makrosouboru musi predchazet jmenu ridiciho znaku obracene
lomitko /back slash/.
Makro se definuje v nasledujicim formatu:
  \M: jmeno makra \BR ...telo makra...\EM<cr>
kde:
M              uvozuje definici makra a je nasledovano jmenem
jmeno makra    je libovolny ASCII znak slouzici k identifikaci
BR             reprezentace CTRL-Q
telo makra     posloupnost znaku definujici makro
EM             znak ukonceni definice makra- logicke ukonceni
<cr>           ukonceni radku - v definici makra je ignorovan

Priklad:
Nasledujici makra <a> budou posouvat cursor o 8 pozic
vpravo /makro>/ respektive o 8 pozic vlevo /makro</.

Definice pomoci prikazu MACRO/Get:
Do textoveho souboru se zapise v INSERT modu nasledujici
definice maker v makro-forme:
      \M>\BR8\CR\EM
      \M<\BR8\CL\EM