----------------------------------------------------------------
- 1 -
Knihovna programů SORD m.5
****************************** Vážení přátelé, chtěl bych Vám v tomto příspěvku sdělit několik
informací ke stále diskutovanému tematu, kterým bezesporu je
"Knihovna programů" klubu SORD m.5 při 602. ZO Svazarmu v Praze.
Nemám úmyslu se šířit o půjčovním řádu, k tomu nejsem dostatečně
kompetentní,chtěl bych rozebrat vznik knihovny a pravidla jakými
jsem se řídil, při řazení programů do jednotlivých celků.
O klubové knihovně se psalo a mluvilo již hodně dávno.Jeden čas
dokonce cosi jako knihovna existovalo, ale s odchodem Daniela
Dočekala zanikla i tato "knihovnička" čítající asi 150 programů.
Z této pionýrské doby se dochovalo jen několik "papírových"
dokumenů, ze kterých vycházel i ing Petr Čihula při psaní článku
pro zpravodaj 1/88 ( strana 3 ). V době vzniku tohoto čláku však
nic,co by se dalo knihovnou programů nazvat,neexistovalo.V.Zeman
který měl funkci knihovníka klubu, měl v té době slabé technické
vybavení ( TESLA K10 ), několik klubových kazet ( EMGETON C45 ),
několik desítek programů, kterým však jako neprogramátor dobře
nerozuměl ( proto v nich měl zmatek - což potvrdí ti z vás, se
kterými si programy vyměňoval ), ale na druhou stranu měl velké
nadšení a vynakládal nemalé úsilí na to, aby klubovou knihovnu
opravdu vytvořil.
V době, kdy bylo na světě již druhé číslo zpravodaje '88 však
existovala pouze "papírová" knihovna. Tj. knihovna s různorodou
dokumentací. O progamové knihovně stále ani vidu ani slechu.
Těsně před prázdninami jsem se shodl s vedoucím klubu Petrem
Musilem na tom, že klubová knihovna je v nedohlednu a že Václav
ji asi dohromady nedá. Jelikož náš team měl v té době již svou
vlastní knihovnu programů a byl samozřejmě i zájem o její další
rozšíření, nabídli jsme klubu spolupráci. Petr mě tedy pověřil
funkcí, která by se dala nazvat PROGRAMING MANAGER, v češtině
pak správce programů. Mým úkolem bylo zkopírovat naší knihovnu
na klubové kazety a ty pak předat Václavovi, aby je rozmnožil a
staral se o agendu. Tento prostý úkol se mi však nepodařilo včas
splnit pro nedostatek klubových kazet. Přesto jsem však v září
mohl V. Zemanovi předat prvních 10 kazet, na kterých mohl začít
klubovou knihovnu provozovat. Poté putovalo k Václavovi ještě
několik dalších nahraných kazet.
Automaticky jsem předpokládal,že mi jako správci knihovny, tedy
jako jedinému přísluší rozhodovat o případných změnách v řádu
knihovny ( mám na mysli řád rozdělení programů do jednotlivých
kategorií ) a nebo o nich být alespoň informován. Dále jsem měl
takovou představu, že nové programy, které se budou do knihovny
zařazovat, půjdou nejprve ke mě a teprve po jejich otestování je
zařadím tam, kam skutečně patří. Chápal jsem, že knihovnu bude
potřeba čas od času občestvit a této příležitosti jsem chtěl
----------------------------------------------------------------
- 2 -
využít k tomu, aby se do knihovny zařadily nové tituly a zároveň
se o nich napsalo ve zpravodaji.
Tyto mé předpoklady shořely jak cár papíru poté,co jsem zjistil
několik skutečností týkajících se provozování klubové knihovny.
V. Zeman totiž iniciativně přijal knihovnu za vlastní se všemi
jejími starostmi, právy a povinnostmi. Jelikož mám (a nejen já)
s Václavem své zkušenosti, upřímě jsem se zděsil. Náš team se
proto rozhodl převzít na sebe veškerou práci okolo knihovny a na
Václavovi ponechat jenom agendu.
V současné době si tedy lze v klubu vypůjčit kazety s programy
u V. Zemana stejně jako dříve, ale s tou jistotou, že na kazetě
s danou tematikou naleznete programy, které k tematu opravdu
patří. Veškeré reklamace potom adresujte našemu teamu, který
podle nich bude korigovat svou činnost. Při této příležitosti je
potřeba omlít už tisíckrát omleté tema o úrovni korespondence, o
čitelnosti a hlavně o adresnosti. Má-li dopis nebo koreponďák
splnit svůj účel, musím se na něm vyjádřit srozumitelně k přesně
specifikovanému problému.
Tolik tedy ke vzniku klubové knihovny. Teď tedy k vnitřímu řádu
knihovny.
Jako snad každý novopečený majitel počítače, začal jsem po prv-
ních nesmělých pokusech v Basiku-I shánět nějaké další programy,
které by mi umožnily to co některým mým kolegům umožňují různé
uživatelské programy na počítačích ZX Spectrum.Jenže následovalo
první zklamání. O "em pětce" svět softwarových společností neví
a neví o něm ani nikdo jiný, krom té hrstky asi jednoho tisíce
"sordistů". No nic, utěšoval jsem se, jsme národ zlatých rukou,
a mezi lidem se jistě něco najde. Tento předpoklad se mi splnil
a ke konci roku 1987 jsem měl na různých kazetách asi 400 prog-
ramů. Teto počet se od chvíle, kdy začal existovat náš team asi
zdvojnásobil a v současné době se blížíme k tisícovce.
Neúnosná situace s nesetříděnými programy nás donutila vytvořit
si knihovnu programů.S její koncepcí jsme si hlavu moc nelámali,
jednoznačné bylo rozdělení podle modulů s jazyky BASIC, paměť
32kB RAM nehrála roli, protože jsm ji měli všichni a o 64 kB RAM
jsme v té době ještě nevěděli. Jednotlivé moduly jsme ještě roz-
dělili podle jazyka který v nich sídlí. Prakticky se to týkalo
jenom modulu Basic-F, ve kterém mohl být jazyk Basic-D ( a poz-
ději pak ještě Basic-M ). Tím jsme měli rozdělené "bejziky".
Programy ve strojovém kódu jsme rozdělili na ty, které se
odkazují jen na MONITOR ROM a na ty které, se odkazují na ROM
některého modulu. Přičemž ty závislé jsme ještě přerozdělili
podle modulů. Protože některé závislé vytvářejí z modulu jiný
jazyk, byly také vyčleněmny.
----------------------------------------------------------------
- 3 -
Takto vzniklé celky bylo ještě potřeba rozdělit podle typů na
hry a na další programy, přičemž ty další programy jsme ještě
rozdělili na hudební, výukové, matematické, uživatelské (
systémové ) a ty ostatní.
Protože bylo zapotřebí udržovat v knihovně pořádek a mít o všem
přehled vznikly příručky "Programing Library I." a "Programing
Library II.". V I. jsou hlavičky jednotlivých proramů seřazené
podle níže uvedeného seznamu. Ve II. jsou u každého programu,dva
tři řádky s vysvětlujícím textem a případně s odkazem na návod.
Jelikož kapitol rozdělujících programy je mnoho, nebylo možné
vyčlenit jedné kapitole jednu kazetu. Proto se může a jedné naší
kazetě nalézat kapitol několik. Knihovnu máme na 10ti kazetách
SONY HF-C90. Dalších 10 kazet máme vyhrazeno na obrázky, návody,
zdrojové soubory pro assembler, hry a programy MSX, rozpracované
programy ( dlouhodobě ) a pracovní soubory ( na nichž se právě
pracuje ). Dál máme samozřejmě kazetu s nejpoužívanějšími prog-
ramy a několik kazet pro nově získané programy. Většina kazet je
nahrávaná rychlostí &14 na magetofonu SP210T nebo na věži SK3000
RFT. Takže teď máte asi tak přibližnou představu o organizaci
naší teamové knihovny. Klubová kazeta je nahrána na kazetách C60
EMGETON rychlostí &21. Organizace kapitol je podobná jako v naší
knihovně.
Každá kazeta má své číslo. Toto číslo sestává ze tří číslic,
které určují:
a) první číslice - 1 Basic-I
2 Basic-G
3 Basic-F
4 Basic-D
5 Strojový kód
6 Návody
7 Video RAM
8 Nové programy;
9 MSX
b) druhá číslice - 1 hry
2 ostatní programy bez pevného rozlišení;
c) třetí číslice - n je-li od b) více kazet, určuje pořadové
číslo; K a) 8 : za nové programy jsou považovány všechny programy,
které dostaneme po vytvoření nebo občerstvení některé z kazet.
Tato kazeta existuje proto, aby se nové programy dostaly do
oběhu co nejdříve, nikoli až po půl roce, kdy se bude knihovna
"inovovat".
K programům ve strojovém kódu:
Mezi programy ve strojovém kódu jsou pouze nezávislé programy
(ty závislé jsou pod příslušným modulem na kterém jsou závislé)
a pokud jsou mezi nimi programy závislé tak jsou to ty programy,
které vytvářejí z modulu jiný jazyk.
Programy do paměti 64 kB RAM jsou tvořeny pouze programy ve
strojovém kódu a protože ne každý tuto RAM vlastní a protože
typů "šedesát čtyřek" je víc jsou tyto programy na kazetách
pohromadě a kvůli kompatibilitě vznikl speciální BOOT, který umí
zavést většinu programů do dvou níže popsaných modulů 64 kB RAM.
Nejperspektivnější se jeví modul obecně označovaný jako 64KBF,
nejvíc je zatím programů do "staré" šedesátčtyřky označované
64KBI. Jak označení napovídá, KBI má v základním režimu ROM
BASIC-I, zatím co KBF ROM BASIC-F. Obecně lze ale říci, že
všechny programy pro KBI lze předělat a provozovat v modulu KBF,
opačně to není vždy možné. Existují i programy, které lze
provozovat v obou modulech bez jakýchkoli problémů ( například
výše uvedený program - BOOT.64 - nastaví ve kterémkoli modulu
režim 56kB RAM a otestuje, zda-li je RAM od adresy &2000,
nahraje libovolný program ve strojovém kódu který má autostart a
po nahrání jej spustí od jeho startovací adresy. Pokud je modul
vybaven i odpínáním vestavěného MONITORu ROM, tak jej přesune do
RAM a uraví jej, aby byl provozovatelný i v RAM a oznámí
uživateli, je-li MONITOR v RAM nebo v ROM. Narozdíl od programu
BOOT.BL, který nedělá test RAM, neupravuje MONITOR, nahrává
cokoli a programy startuje skokem na &00E4. ).
Ale abych se vrátil k programům. Programy je potřeba rozdělit
na system SORD m.5 a na nové - system MSX.
Programy pro system m.5 jsou všechny pěkně pohromadě a nejsou
mezi nimi dělány rozdíly. Pokud je některý z nich jen do KBI
nebo KBF, má ve jménu "kbi" nebo "kbf". Před velkou většinou
ostatních programů je BOOT.64, který odstraňuje problém
nekompatibility. Pokud někdo z vás jiný typ šedesátčtyřky, musí
si upravit buď BOOT.64 nebo ten program, o který má zájem.
Programů pro system MSX není zase tolik ( asi 50 ), aby je bylo
potřeba nějak speciálně dělit. Přesto jsou však rozděleny ales-
poň na hry a ty ostatní. U MSXu nastává problém s formátem jeho
záznamu, který není kompatibilní se zázamem SORD m.5 a také není
tak spolehlivý. Proto jsou programy MSX děleny na kazetách podle
formátu záznamu, nikoli obecně podle zaměření.
Doufám, že jsem tímto příspěvkem dostatečně vysvětlil problema-
tický vznik klubové knihovny. S případnými dotazy se obracejte
přímo na náš team.
Za LZR Soft Roman Štec, Litevská 2584,
Kladno-Kročehlavy, 272 06----------------------------------------------------------------
Sepsáno 8. listopadu 1988 pro ing. Petra Čihulu jako příspěvek
do zpravodaje SORD/SCHNEIDER