Návod k programu FIT C:
-----------------------
   Program je určen na prokládání modelové funkční závislosti
experimentálními body.Funkce má tvar y=f(x,AP,BP,CP,DP,EP),kde x
je nazávisle proměnná a AP ... jsou parametry,jejichž optimální
hodnoty se hledají (může jich být 1 - 5). Funkce se programují
na řádcích 100,200,300; může jich být 1-3. Počet funkcí a počet
parametrů, počáteční hodnoty parametrů (nesmí být nula neboť
krok se odvozuje z hodnoty parametru), hodnoty měření x,y,z; kde
x je nezávisle proměnná, y je naměřená hodnota a z je standartní
odchylka daného měření, se zadávají v programu - viz LIST 498.
   Program počítá iterativně hodnoty AP,BP, ... pomocí krokové
metody (dle Rozenbrocka); v blízkosti minima přechází na výpočet
kovarianční matice (matice druhých parciálních derivací), násobí
pak invertovanou matici gradientem a pokud dosáhne zlepšení,
opakuje tento postup. Jinak přechází na krokovou metodu.
   Po dosažení minima program zobrazí funkci i experimentální
body s odchylkami.
   Průběh výpočtu lze ovlivnit nasledujícími příkazy:
   K - příkaz k přechodu na minimalizaci poslední funkce (z
maticové metody nebo z grafu)
   M - příkaz k přechodu na maticovou minimalizaci (z krokové
metody)
   P - příkaz ke zobrazení parametrů funkce jak původních, tak
nových, zobrazí se také součet čtverců odchylek (v režimu
minimalizace)
   G - Příkaz pro kreslení grafu (nutno vyčkat až se dokončí
běžící cyklus minimalizace); pokud máme více funkcí, přechází
program na minimalizaci následující funkce (lze užít i ke změně
měřítek pro již hotovou funkci - při nakresleném grafu)
   T - umožňuje doplnit text do grafu (pro tisk); vede ke STOP
na druhé obrazovce, kde se doplní text (max. 20 písmen) a
pokračujeme CONT na vrchním řádku druhé obrazovky (pro kontrolu
polohy písmen využíváme CTRL+Y
   P - v grafickém režimu umožňuje doplnit písmenko nebo text do
obrázku; zadá se TEXT,X,Y (souřadnice X,Y se vztahují k počátku
textu)
   E - end (z grafu).
   Po dokončení minimalizace (nebo po zmáčknutí G; event.
opakovaně při více funkcích) se program ptá na volbu osy Y; osa
X se zadává v programu na řádcích 911-915 pro jednotlivé funkce.
Pokud k volbě nedojde do 30 sekund, vybírá program sám osu Y dle
rozsahu funkcí. Dále je možné volit stejná měřítka os (pro
zvláštní účely)
  Maximální doba minimalizace je určená na 10 minut na funkci.
  Při výpočtu funkce může pochopitelně vzniknout chyba (dělení
nulou, overflow); tomu lze předejít vhodným naprogramováním
funkce(í).

                                        Dubna 1987
                                        S.Kozubek